Druhá lekce
Genre – Rod
Les noms tchèques ont trois genres : masculin (mužský), féminin neutre (neutrální). (ženský), ou alors
Le Masculin se termine le plus souvent par une consonne (rarement par une voyelle) :
| pán | paan | monsieur |
| hrad | hrad | chateau |
| muž | mouj | homme |
| stroj | stroï | machine |
| předseda | prjèdsèda | président |
| soudce | sooudtsè | juge |
| kolega | kolèga | collègue |
| přítel | prjiitèl | ami |
Il y a 2 groupes, le masculin animé – životný inanimé – neživotný. La différence est important dans la déclinaison et pour former le pluriel. Pour désigner le nominatif on utilise TEN – CE. (tous ce qui est vivant) et
Le Féminin est terminé en général par les voyelles -a, -e, -ě (parfois par consonne) :
| žena | jèna | femme |
| růže | rouujè | rose |
| píseň | piisènï | chanson |
| kost | kost | os |
| kolegyně | kolèginie | collègue |
| přítelkyně | prjiitèlkinie | amie |
Pour désigner le nominatif on utilise TA – CETTE.
Le Neutre se termine surtout par des voyelles –o, -e, -í, – ě :
| město | miesto | ville |
| moře | morjè | mer |
| kuře | kourjè | poulet |
| stavení | stavènii | maison |
| dítě | diitie | enfant |
Pour désigner le nominatif on utilise TO.
Remarques – Poznámky
Les exemples marqués en gras sont les modèles (standards) qu’il faut mémoriser par cœur, selon lesquels est formé le pluriel et les déclinaisons. En tchèque, il existe 7 déclinaisons (nominatif, génitif, datif, accusatif, vocatif, locatif, instrumental).
Excercice :
Traduisez – Přeložte : cette femme, ce chateau, cette ville, ce poulet, cette chanson, cet ami, cette amie, cette machine, cet homme, ce juge
Pluriel – Množné číslo
Ile est difficile de trouver une règle commune pour former le pluriel. Les modèles nous servent d’appuis, mais il reste quand même important d’apprendre le genre de chaque nom, nécessaire pour déterminer le pluriel.
Masculin animé : ten – ti
(ten) pán – (ti) páni, (ten) muž – (ti) muži, (ten) předseda – (ti) předsedové, (ten) soudce – (ti) soudci, (ten) kolega – (ti) kolegové, (ten) přítel – (ti) přátelé
Masculin inanimé : ten – ty
(ten) hrad – (ty) hrady, (ten) stroj – (ty) stroje
Féminin : ta – ty
(ta) žena – (ty) ženy, (ta) růže – (ty) růže, (ta) píseň – (ty) písně, (ta) kost – (ty) kosti
Neutre : to – ta, (ty)
(to) město – (ta) města, (to) moře – (ta) moře, (to) kuře – (ta) kuřata, (to) stavení – (ta) stavení, (to) dítě – (ty) děti (exception)
Excercice :
Formez le pluriel – Vytvořte množné číslo : den, jméno, radost, manžel, manželka, muž, žena
Possessif – Přivlastňování (moi)
Se distingue comme en français selon le genre et nombre (ma, mon, mes).
Masculin : la différence entre animé et inanimé s’exprime au pluriel. Singulier – jednotné číslo „můj“, pluriel animé – množné číslo životné „moji“, „mí“, pluriel inanimé – množné číslo neživotné „moje“, „mé“.
Féminin : singulier „moje“, „má“ , pluriel „moje“, „mé“
Neutre : singulier „moje“, „mé“, pluriel „moje“, „má“
Excercice :
Formez le genre possessif au singulier puis au pluriel – Vytvořte přivlastňovací způsob jednotného, a pak množného čísla : jméno, manžel, manželka, kuře, dům, stavení, píseň, přítel, přítelkyně
Négation – Zápor
En ajoutant aux adjectifs et aux verbes le préfixe ne-.
Adjectifs : lidský [lidskii] humain – nelidský
formální [formaalnii] formel – neformální
Verbes : být [biit] être– nebýt
mít [miit] avoir – nemít
Conjugaison – Časování
Být – Etre Mít – Avoir
já jsem [ïaa ïssèm] my jsme [mi ïssmè] mám [maam] máme [maamè]
ty jsi [ti ïssi] vy jste [vi ïstè] máš [maach] máte [maatè]
on, ona je [on, ona ïè] oni, ony jsou [onï, oni ïsou] má [maa] mají [maïii]
Jít – Aller Pracovat – Travailler
jdu [ïdou] jdeme [ïdèmè] pracuji [pratsuïi] pracujeme [pratsouïèmè]
jdeš [ïdèch] jdete [ïdètè] pracuje [pratsouïèch] pracujete [pratsuïètè]
jde [ïdè] jdou [ïdoou] pracuje [pratsuïè] pracují [pratsuïii]
Jmenovat se – S’appeler
jmenuji se [ïmènouïi ssè] jmenujeme se [ïmenouïèmè ssè]
jmenuješ se [ïmènouïèch ssè] jmenujete se [ïmenouïètè ssè]
jmenuje se [ïmènouïè ssè] jmenují se [ïmènouïii ssè]
Phrases de conversation – Konverzační věty
| Jsem Francouz. | ïsèm frantsoouz | Je suis Français. |
| Odkud jsi/jste? | odkoud ïssi/ïsstè | D’où es/êtes tu/vous? |
| Odkud pocházíš/pocházíte? | odkoud poChaaziich/poChaaziitè | D’où viens/venez tu/vous? |
| Jsem Čech. | ïsèm tchèCh | Je suis Tchèque. |
| Kde bydlíš/bydlíte? | kdè bidliich | Où habite/habitez tu/vous? |
| Kde žiješ/žijete? | kdè jiïèch/jiïètè | Où vives/vivez tu/vous? |
| Jaké je tvé/vaše povolání? | ïakèè ïè tvèè/vachè povolaanii | Quelle est ta/votre profession? |
| Kdo jsi/jste? | kdo ïssi/ïsstè | Qui es/êtes tu/vous? |
| Jak se jmenuješ/jmenujete? | ïak sse ïmènouïèch/ïmènouïètè | Comment tu/vous vous appellez? |
| Já jsem Pavel. | ïaa ïssem pavèl | Je suis Pavel. |
| Promiň/Promiňte! | prominï/prominïtè | Excuse/excusez-moi! |
| S dovolením! | ss dovolèniim | Pardon! |
Vocabulaires – Slovíčka
kdo [kdo] qui
co [tso] quoi
kam [kam] où
tady [tadi] ici
tam [tam] là-bas
kdy [kdi] quand
proč [protch] pourquoi
jak [ïak] comment
ale [alè] mais
pán [paan] monsieur
paní [panii] madame
odkud [odkoud] d‘où
